Asijský deníček: ČÍNA A VESNICE? (5 minut čtení)



V Šanghaji máte dvě možnosti, buďto se zblázníte a zešedivíte, nebo se naučíte trpělivosti …

Asijský deníček: ČÍNA A VESNICE?  (5 minut čtení)


Třeba při telefonování to platí dvojnásob. To je vám často domluva jak hluchej s němym. Zvláště to nabírá na obrátkách, když se mi manžel taktně snaží říct, že plodná jednání v Pekingu se protahují a že tu večeři s přáteli už asi nestihne, protože mu uletí letadlo. Prostě spolehnout se na nějaké plány je mírně řečeno optimistické …

Je zkrátka potřeba reagovat na situaci, která před vámi nastane.

Vznikne-li problém, tady ho jdou okamžitě řešit - nejčastěji kolektivně. S prevencí se nezdržují. Povodně jim prý taky nikdo dopředu nehlásil.

Číňané jsou totiž “vesničani”! To byla jedna ze zásadních informací interkulturního tréninku pro budoucí expaty. Expat je odborný název pro nás - lidi, kteří po dobu trvání pracovních smluv působí v zahraničí.

Vesničané? Netušila jsem, co si mám pod tímto označením představit. Zemědělce, kteří obdělávali rýžová políčka? 

1. Ano, ale taky kutily všeho druhu. 

Označení Pat a Mat není možná zcela nevhodné. Přeprava různorodých materiálů je kapitola sama pro sebe. Dokáží nakupit cokoli do nejroztodivnějších tvarů a hlavně obřích rozměrů. Když pak náklad porovnáte se samotným dopravním prostředkem, musíte žasnout. Když jsem objevila naše foto s nákupním vozíkem, myslím, že už jsme se něco přiučili …

2. Jsou bezprostřední. 

To je mi hodně sympatické. Klidně jdou ven v pyžamu. Kdykoli, třeba odpoledne. Když se jim chce spát, dají si šlofíka. Kdekoli, třeba v restauraci. Nebo po obědě v práci. Nebo u rozjedené snídaně v kavárně. Přímočarost nezaměňujte s dětskou otevřeností. Budou se na vás usmívat, vše odkývou, ale že vám nerozumí, nepřiznají. Tento fakt dává také vzniknout zajímavým příhodám.

I když vědí, že z jejich jazyka neznám ani slovo, stejně mi vehementně a na můj vkus až moc důrazně vysvětlují, že přijdou zítra a ty dvoumetrové krabice s postelemi tu na ně uvnitř počkají přesně před domovními dveřmi.

3. Jsou společenští. 

Muži si chodí zahrát s kamarády karty a deskové hry do parku, ženy po ránu cvičí třeba s vějíři mezi sloupy nákupního střediska, večer si společně zatancují na vydlážděném nádvoří. Milují děti. O víkendech je nastrojí do svátečních šatečků a punčošek. Váží si svých předků. A v noci se baví a užívají života. Tuto kapitolu budeme muset ještě podrobněji prozkoumat. Město v pozdních hodinách na nás zatím čeká.

4. Vyprané prádlo suší na slunci.

5. Čínská galantnost je také pověstná. 

S ohledem na historii asi není divu, že nemohou pochopit, proč by muži měli ženám přidržet dveře. Mají taky dvě ruce a zvládnou to v pohodě samy, že? Když to někdo, jako já nečeká a dveře mi skončí na nose, upřímně je to překvapí. 

6. Jsou to opravdoví dříči.

Práce se nebojí. Během krátké doby stihnou zbourat třeba celé sídliště a obratem postavit nové. S opravami se moc nezdržují. 

Například: Pořád mi nebylo jasné, jak se někdo může vyznat ve změtích elektrických provazců, které vedou po celé Šanghaji? A prapůvod všeho je zcela jednoduchý! Když někde přestane fungovat dodávka proudu, dorazí fachmani a jednoduše natáhnou nový kabel. Je vidět, že nějaké opravy tu už nutné byly. Tváří v tvář takto důmyslnému drátěnému systému jsem jako u vytržení. Vedení jsou zjevně víceúčelová. Klidně zastoupí prádelní šňůru.

7. Mám pocit, že ve vynalézání činností jsou nedostižní! 

Z mého pohledu jsou navíc velcí hazardéři. Situace: chlapík na štaflích, připevňuje za plného ranního provozu zelenou girlandu na aspoň 500 metrů dlouhou panelovou zeď, která dělí zúženou silnici od staveniště v plném proudu. Celá oblast je zahalená v oblacích prachu. Tohle nadšení fakt nepochopím …

Když jsme se večer vraceli, už visela. I s zářícím světelným řetězem!

8. Číňané jezdí efektivně! 

Kde je místo, tam se bez ohledu na ostatní nacpou, přestože (jak jsem v dopravní vyhlášce nedávno zjistila) je to třeba proti pravidlům. Dlouho jsem nevěřila, že nějaká existují. Také se od letošního roku nesmí troubit. Prý se to velmi zlepšilo!

Logika je jasná: Proč dodržovat pravidla, když bez nich je to rychlejší? Pokud se blíží kolize, nějak se z toho vybruslí. Dopravní prostředky bez značky jsou nepostižitelné. Ovšem řídit takový neoznačený skútr je protizákonné. Ale klidně se na něm sveze celá čtyřčlenná rodinka (tohle foto mi zatím uniká).

9. Jedí kuřecí pařáty!

Jídla v restauracích se servírují v pořadí, v jakém je kuchař připraví. Každý si objedná svého favorita, ale nabírají si všichni společně ze všech talířů, podle toho co už je na stole k dispozici. Stůl je samozřejmě kulatý uprostřed s otočnou deskou. Je to velmi příjemná společenská zábava. 

Včera jsme v takové klasické restauraci byli poprvé a nepodařilo se nám objednat pokrm bez pařátů nebo hlav na talíři. Ale rýže bylo dost :-) Sójovka všude, takže když jsme dorazili domů, nalila jsem do sebe nejmíň litr vody …

10. Osmička je tu šťastné číslo. 

Devátý bod vznikl tak nějak last minute :-) Nic z toho, co je tu uvedeno, samozřejmě neplatí plošně! Skoro :-D  Prostě jsem pouze na popsané okolnosti v Šanghaji narazila, poctivě je zaznamenala a jsem z nich krajně nadšeně užaslá … a nebo užasle nadšená? V každém případě je to tu jiné. A mé malé výpravy za exotikou mě vážně baví (i vesele)!



Autor: Martina Vlasáková
Odkaz:


01

02

03

04

05

06

07

08

09

11

12

13

13a

14

14a

15

16

17

20

21

22

23

30

31

32

40

41

42

45

50

51

52

53

54

55

08a