LETEM BALIJSKÝM SVĚTEM: JIH - 1/9 -



Moje ničím podložená představa Bali byla vždycky ostrovem bílých pláží, ovocných koktejlů a surfařů. Leží v nebezpečné zóně tektonických zlomů, v dosahu všelijakých sopek a tsunami .. takže sečteno podtrženo, pro mě přitažlivost nulová. Až na to exotický ovoce. Když jsem však v Číně skrz zcestovalé přátele zjistila, že se tam dá víc než válet v písku, chvíli mi to trvalo, ale po dvou letech jsem sebrala všecku odvahu a řekla svému muži ano …


LETEM BALIJSKÝM SVĚTEM: JIH  - 1/9 -

 

Rodina mě škodolibě přezdívá Černá kronika. Film Ať žijí duchové mám moc ráda, ale tohle si vážně nezasloužim … Teď, když jsem na internetu zjistila, že v Indonésii je přes 7000 zemětřesení každý rok, nevím, jak jsem na to mohla kývnout. To budeme muset v noci držet na střídačku hlídku …  Nejkrásnější na této dovolené bude, až v pořádku dosedneme v Šanghaji a spokojeně ulehneme v našich čínských pelíškách. Ale teď je toho ještě hodně před námi … 
Šest a půl hodiny letu do země na osmém stupni jižní šířky. Poprvé v životě přeletíme rovník a přistaneme na jeden ze sedmnácti tisíc pět set osmi indonéských ostrovů. 

Ač je Indonésie čtvrtým nejlidnatějším státem světa a většina obyvatel se hlásí k islámu, téměř čtyři milióny Balijců jsou více méně hinduisti. 
A to bylo asi to první, co mě cvrnklo do nosu. Ono náboženství, mytologie a tradice jsou tady nedílnou součástí každodenního života. Neustále potkáváte ženy i muže pokládající malé obětní košíčky všude možně … na ulice, křižovatky, schody chrámů, před dveře, do auta … tam, kde je potřeba odhánět zlé duchy a usmiřovat si bohy, kterých tady mají opravdu hodně. Prý přes sto. Mám pocit, že všechny ty předepsané ceremonie, obětiny, mýty a pověry dokáží člověka pořádně zaměstnat a asi i usměrnit. Možná právě proto mi místní lidé přišli vyrovnaní a spokojení, ač je všechny úkony určitě stojí spoustu času. A řekla bych i peněz, kterých nemají zrovna nazbyt.  

Jejich platy nejsou vysoké, takže je tu pro nás poměrně levno. Ani smlouvat mě nebaví, spíš naopak občas platíme za to, že si nic nekoupíme. Protože třeba další krásné šátky opravdu nepotřebujeme, i když nám je nutili za dvacet korun hned dva … 

Mluví se tu balijsky a všichni rozumí indonéštině, která se vyučuje ve škole. Základní školní docházka trvá šest let, ale pozor, šest dní v týdnu a je zdarma, stejně jako zdravotní péče. Angličtina tu frčí všude, domluvili jsme se bez problémů.

Pracovní týden mají tedy od pondělí do soboty a v neděli cestují po ostrově a navštěvují rodiny, takže je na silnicích docela plno. My jsme si nejen proto najali zkušeného řidiče a nevtíravého průvodce Wayena, který se davům a zácpám úspěšně vyhýbal a zabloudil jen zřídka. Byla to skvělá investice, protože týden na Bali je prostě málo, takže neztrácejme čas a honem na to …

Den první - Jih

Jak už je naším nedobrým zvykem, přiletěli jsme v jednu ráno, proto první dvě noci spíme hned u letiště. Což je strategické místo pro prozkoumání jihu ostrova. Okoukneme nějaké pláže, surfaře, chrám v jeskyni i s dosti striktním návodem, chrám Uluwatu na útesech i se všemi opičkami a nádherný západ slunce tamtéž. Náš první den na jižní polokouli … 

ps. Vlastně jsme měli v plánu večer obdivovat ještě tradiční tanec Kecak, ale před náma ho vyprodali, takže prostor pro kochání se barevným divadlem na obzoru jsme měli větší. Všechno je k něčemu dobrý!



Autor: Martina Vlasáková
Odkaz:


cF51B1894

dF51B1683

eF51B1831

F51B1814

F51B1817

F51B1819

F51B1832

F51B1837

F51B1923

F51B1938

F51B1963

F51B1976

F51B1994

F51B1977

F51B2022

F51B2034

F51B2042

F51B2074

F51B2076

F51B2090

F51B2091

F51B2098

F51B2093

F51B2169

F51B2228

F51B2235

F51B2266