Asijský deníček: ROK PRASETE ... aneb TOP 2019



Naše čínská kapitola končí symbolicky s čínským rokem. A proto jsem tentokrát počkala s novoročním ohlížením až na konec ledna .. vlastně si dlužím podívat se nazpět třemi posledními léty a uvědomit si s odstupem, jak jsme je prožili a užili :-D


Asijský deníček: ROK PRASETE ... aneb TOP 2019

 

Čínu si jen těžko někdo nezamiluje, u někoho je to ráznaráz … někdo k tomu potřebuje času víc … můj příběh to vzal pro mě typicky - zlatou střední cestou … 

Všichni vědí, že Čína, coby třetí čtvrtá největší země světa, má díky své rozloze a rozmanitosti návštěvníkům hodně moc co nabídnout - historické památky, přírodní i moderní panoramata, nepřeberné množství tradic a učení Hanů i národnostních menšin …  Ale jaké to je sem přijet bydlet? 

Ze všeho nejdřív jsem nepřestávala mít oči navrch hlavy .. totiž, když dorazíte do největšího čínského velkoměsta z Horního Dolního :-) udivuje vás vše, skvostná architektura i nuzná obydlí, dopravní situace i životní styl. Postupem času si ale člověk přivykne a přestane tasit foťák při každé příležitosti .. třeba na mnohoúčelové dráty, co klidně zastoupí prádelní šňůru, všudepřítomná košťata, obsypané sušáky na prádlo, roztodivné židličky a na nich místní lidé, kteří právě obědvají, diskutují, hrají karty či madžong, nebo si bez ohledu na okolní ruch dopřávají šlofíka. Ruku v ruce s původní zástavbou jdou mrakodrapy a luxus a vše se společně stále vejde na jednu fotku, kde se mísí a tvoří bizarní kontrasty.

V poklidných šanghajských ulicích lidé dřepí na bobku, nebo chodí a mávají rukama, kreslí pomíjivé vzkazy vodou na dlažbu, vyluzují zvuky na tradiční nástroje, cvičí, tančí a samozřejmě korzují v pyžamu a ženy navíc v natáčkách :-) … Tato asijská hravost a přirozenost působí na můj objektiv pořád jako magnet, kterému nedokážu odolat. Na scény, které se tu odehrávají na každém kroku, ale po třech letech koukám nějak jinak. Sousedsky, s respektem a poslední měsíce čím dál víc i nostalgicky a dojatě. Občas zamáčknu slzu, občas ukápne. Netušila jsem, jak těžké bude loučení. Dokonce s pochopením sleduji i skůtristy! Nebo bez reptání vypnu čich a sluch a odpojím představivost :-D

Když se vrátím v čase o dva roky nazpět, vzpomínám si, že s prvním výročím našeho odsunu mi došlo, že můj dojem z Číny je zkreslený, že ji zatím z absolutní většiny objevuji skrz lidi kolem sebe, se kterými se nedomluvím a které potkávám na ulici nebo ještě hůř na silnici .. nebo díky veselým historkám, když přicházejí něco opravit. Ale co lidi jiných profesí? Umělci, malíři, kuchaři, učitelé, hudebníci, fotografové, sportovci? 

Rozhodla jsem se pro změnu … Rozhodla jsem se změnit sebe, svůj přístup. Doposavaď jsem zjistila, že tady základním předpokladem spokojeného přežití je chuť přizpůsobit se změnám. Co ale dělat, abych jen nepřežívala, ale našeho dobrovolného vyhnanství si i užívala?  

Plán zněl jasně: 
A. Chce to změnit styl: Odhodit úzkoprsost, neodsuzovat, nehodnotit, jen s úžasem pozorovat … 
B. Otevřít svou mysl a duši, nastavit náruč poznání a nakonec snad dojdu i k pochopení jiných mravů a životních přístupů?
C. Vrhám se na tradiční čínskou kulturu, historii, do světa bojových umění, na yogu a třeba najdu i něco víc?

Hlásím! ... povedlo se! O dvanáct měsíců později už jsem spokojeně nepronesla: “Super, další rok za námi.” Naopak. Zděsila jsem se! “Už jenom rok, to nemůžeme stihnout!”
Měla jsem pravdu - Nestihli. Jsem ale nesmírně vděčná za tuto transformaci. Opravdu bych každému, komu je to blízké, přála zažít tuto proměnu, možná i tomu, kdo nechce a odmítá jakékoliv zvraty a dobrodružství jako já. Je totiž nad slunce jasnější, že cestování rozšiřuje obzory a ničí předsudky. Stačí sebrat odvahu. Říci si: "Vono to ňák dopadne." A zamávat sousedům. 

A vám je zase jasný, že mi to ták úplně nejde, že? Ale překonat obavy a kývnout na nějakou tu zónu za komfortní hranou vás naplní pocity radosti a štěstí … A za to jsem vděčná a moc děkuji! A hlavně za to, že jsme přežili ve zdraví :-D

S asijským psaním se ještě neloučím, zbývá dokončit nejmíň tucet článečků a hromada fotek a tomu se chci spolu s rodinnými alby a zabydlováním naplno věnovat první měsíce po návratu.
Taky bych Deníček mohla nazvat trefněji .. Jak se z pecivála stal světoběžník! Najednou mi došlo, že cestování není to o tom, kolik navštívíte kontinentů, států, koutů Zeměkoule, je to o nastavení mysli. A tento update u mě proběhl a jsem za to moc ráda …

Našla jsem toho v Říši středu hodně. Nádherná místa, nevšední příběhy, ale především lidi. Milé kolemjdoucí, nové kamarády a přátele z celého světa i staré známé tam od nás. 
Taky děti nám o tři roky povyrostly. A proto to bylo teď .. o to vše .. o moc těžší …

A tak jen šeptám s úctou a pokorou: Sbohem Asie a někdy na viděnou. Nebrečim .. těšííím se do Ráje :-) Pac a pusu ...

ps. Těším se na Vás! Děkuji Vám za přízeň a slibuji, fotky stěžejních momentů roku 2019 budou, až dovybalím všechny kufry … :-D



Autor: Martina Vlasáková
Odkaz:


a 1aaabIMG_2087

a1N4A1831

a1N4A1908

dF51B6137a 2

dF51B6145

dF51B6220

dF51B6779cb

dF51B6832

dF51B6855

dzF51B7058

gF51B0502b

gF51B0917

gF51B0923

gF51B3138

gF51B8299

gF51B9287

gIMG_1671 2

gIMG_5899cb

i1N4A2437b

iIMG_6364cb

iIMG_6365

IMG_1592cb

IMG_8810 2cb

kF_2448 2b

kF51B2625

kF51B2738

kIMG_9402cb

mF51B4473a

mF51B4782

mF51B7848vyrezcba

mF51B8024

mF51B8191

o1N4A6724b

o1N4A6784cb

q1N4A8097b

q1N4A8624ab

qIMG_3309 2cb

rdIMG_2074 2 2

rIMG_7642

s1N4A5707vyrezb

s1N4A6274a

sIMG_4693 2

t1N4A6629

v1N4A7352b

v1N4A7519cb

v1N4A7585

v1N4A8705a2

v1N4A8921

vIMG_2001b

x1N4A1944

x1N4A1990

x1N4A2000

xIMG_4130a

xIMG_8843

z1N4A2235