Mám pocit, že dnes v noci jsem si zrovna takový vyrobila, i když z počátku jsem si myslela, že jde o horor. Probudila jsem se do naprosté tmy a nevím, co mě k tomu vedlo, ale okamžitě jsem pojala podezření, že mi do ucha vlezl živý tvor. Určitě některý z těch nezvaných návštěvníků, co jich jsou tu po kempu milióny. A teď jeden chudák bloudí v pro něj naprosto neznámém sluchovém ústrojí a asi neví kudy kam, protože se co chvíli zastavuje. Jeho pohyb mi způsoboval nepříjemné šustění a neidentifikovatelné škroukání. Jéžiši, mám v uchu mravence?!
Honem jsem vyštrachala baterku a svítím si na důkazy na polštáři. Fakt, mravenci si udělali cestičku přes mé ležení. A je to jasný! Co teď? Ani po několika pokusech o vyndání vlezlého hosta, šramocení neustávalo. Nakonec, ač nerada, jsem vzbudila poklidně oddechujícího muže. Míra se mi hned ustaraně vrhl na pomoc. S věkem už přestává vidět na blízko, takže nasadil brýle, koukal mi do ucha, ale miniaturní hmyz neviděl. Usoudil, že je hluboko. Co budeme dělat?
Rozhodli jsme se ho vyplavit. Vodu přímo z dvoulitrové plastové láhve jsem do ucha lít odmítla, a tak než manžel rozespale našel něco menšího, můj Antman mezitím hledal cestu ven. Děsně to lechtalo, ale ten můj chlap furt nic neviděl!
Teď je mi to skoro líto, ale Ferda ústup nepřežil. Během odchytu jsem ho rozmáčkla malíčkem. Přiznávám, ulevilo se mi, představa hmyzího jedince pochodujícího si v mé hlavě se mi vůbec nelíbila. Podívala jsem se s úlevou na Míru, do té doby jsem mu jen nastavovala své ucho, a rozesmála se na celé kolo … A nešlo přestat, ani když už jsem se snažila znovu usnout. Můj zachránce vypadal jak Man in Black. Na očích měl nasazené mé sluneční brýle o síle třech dioptrií, které potřebuju na dálku. Pochybuju, že viděl mě :-D
Takže dnes nás čeká luxusní Capri. Až na krátké vyrušení, do vesela vyspaní, jedeme vlakem do Sorrenta, lodí na ostrov, zubačkou Funicolare do hlavního Capri, busem do vedlejšího Anacapri, sedačkovou lanovkou na Monte Solaro, porůznu pěšky, a pak trajektem a vlakem zase zpět na Apeninský poloostrov. Docela nabitý den, ale povznášející zastavení v podobě zmrzliny s božským výhledem místo oběda a vynikající večeři v sorrentském přístavu jsme si ujít nenechali.
VIDĚT NEAPOL A ...
Chcete se dozvědět o přidání nových článků co nejdříve?
Sledujte mě na sociálních sítích:
