Positano
Pro dopoledne jsme vybrali mondénní neboli světácké Positano. Přístupová cesta nám trochu připomíná dobrodružství “Cinque Terre” před dvěma roky, kde jsme si řekli: Už nikdy více. Maximálně vlakem! Positano je v nejlepším slova smyslu malé pitoreskní letovisko, vystavěné na útesu vertikálně, tedy do výšky, a protkáno strmými schodišti pro zdatné chodce. Pastelová směsice domků je nadmíru fotogenická i v poledne, takže na závěr neváháme vypustit drona a natočit pár leteckých záběrů.
Na cestě k dalšímu bodu programu jsme zastavili nad jeskyní Grota di Smeraldo, která údajně strčí do kapsy všude propagovanou Modrou jeskyni na Capri. Tu jsme totiž nestihli a tak jsme sjeli výtahem dolů a těšili se na projížďku lodí vápencovým komplexem. Upřímně, Macochu jsme po zkušenostech ve Vietmanu nečekali, toto ale taky ne. Nasedli jsme v přítmí na pramici a vypluli. Když jsme ujeli asi deset metrů a já se rozkoukala, došlo mi, že jsme v polovině obhlídky. Za pouhých pět minut je naše devítičlenná skupinka s pěti dětmi o pětačtyřicet euro lehčí? To jako vážně? :-D K dobru nutno dodat, že mořem zalitou puklinku jsme obkroužili dvakrát a závěrečný ovál provázel teskný zpěv gondoliéra. Ovšem za příplatek na capuccino. Zážitek neopakovatelný, zasmáli jsme se dosyta a zavzpomínali na české krápníky.
Odpoledne patřilo dětem, takže jsme si jednoduše našli nepřeplněnou pláž v Minori a váleli si šunky v písku. Plácali se a potápěli v moři a hráli karty. Znáte Uno? To v Itálii nesmí chybět :-)
Amalfi
V podvečer jsme se vydali na procházku další na skále nakupené obce, která dala celému pobřeží jméno, Amalfi … Jak je vůbec možné, že z někdejší námořní velmoci se sedmdesáti tisíci obyvateli je najednou o tisíc let později útulné středisko se sotva sedmi tisíci? Kam se poděla ta jedna nula? Odpověď bude strohá … Zemětřesení ve čtrnáctém století a smutná … Sesunulo se do moře. Já to řikám furt, že je to tu nebezpečný!
Nyní je největší zdejší dominantou Rajský dóm a klášter, kam vede impozantní schodiště, které nabízí krásný pohled na náměstíčko pod námi. V zajímavé kombinaci křesťanské baziliky Kříže ze šestého a katedrály svatého Ondřeje z desátého století se prolínají také prvky byzantské, španělské a arabské … Procházka samozřejmě skončila zaslouženou večeří v jednom z mnoha malebných zákoutí. Středomořskou atmosféru jsme dnes nasáli dokonale. Též portrét s místními strážníky do už rozsáhlé sbírky pořízen.
VŠECHNY CESTY VEDOU DO ...
Chcete se dozvědět o přidání nových článků co nejdříve?
Sledujte mě na sociálních sítích:
