Toulám se archivem a narazila jsem na jedno prima rodinné focení ... bylo vlastně rozlučkové, s trochou dojetí.
To je ale největší kouzlo expatího života: nejdřív si složitě zvykáte a pak najednou máte sbalit kufry a říct sbohem. Není to jednoduché,
bez slziček se to neobejde, poznala jsem na vlastní kůži později :-)
A právě pro tyhle situace se v Šanghaji rozšířilo takové pěkné nadějeplné heslo: Never say good bye!
Mávám s troškou nostalgie na východ a děkuju za krásné vzpomínky.
A teď už se podívejte, jak se fotí portréty Evropanů v nejlidnatější čínské metropoli, se spoustou zvědavých domorodců k tomu :-D
Chcete se dozvědět o přidání nových článků co nejdříve?
Sledujte mě na sociálních sítích:
