Máte chvíli? Tak si uvařte voňavý kafe nebo čaj, vyberte si téma a začtěte se...
Jana je prostě neskutečná ženská! Některé její historky jsou úplně stejně neskutečný a její realita občas prostě nezná hranic. Asi jsem Jáně nikdy neřekla, že mě zaujala už na první pohled, když jsme se před šestnácti lety potkaly na pískovišti. Taková energická veselá a hrozně zajímavá sousedka s miminkem v kočárku a dalším batoletem poblíž.
Číst více
Vietnam prostě nezklame. Podél silnic, na kterých jsme tentokrát najeli celkem osm set kilometrů, bylo všechno. Chaos, lomoz, rambajs, úžasné ovoce, šílení řidiči, klaksony z parníků, mě neustále udivující úzká obydlí, neohrožení motorkáři, pionýrské šátky, odpadky, palmy, buvoli, karaoke bary, kónické klobouky, pojízdné občerstvení, vynalézaví přepravci čehokoli, psi, pho bo, pho ga, propagandistické plakáty, stanoviště s houpacími sítěmi, prostě život … který, když se setmí, ještě ožije.
Číst více
Do třetího hotelu jsme dorazili zrovna den před začátkem hlavní turistické sezóny, jak pravil sám majitel. Jsme tu sami, ale od zítra bude přebuchtíno, takže dnešek můžeme bez výčitek prolenošit u bazénu - tedy já. Anička bifluje němčinu a kluci pilují volný plavecký styl, neprofesionály zvaný kraul.
Číst více
Druhý den po vydatné snídani, ke které ve Vietnamu samozřejmě nesmí chybět Pho Ga, jsme se pustili o sto kilometrů dále na jihozápad. Projížděli jsme vesnice, mezi rýžovými políčky, bez toho, že bychom zaregistrovali nějakou změnu, jsme minuli i půlmilionové město My Tho, až jsme po třech hodinách skončili na břehu Mekongu v Cai Be. Po pár minutách na palubě lodi jsme se dostali do dnešního cíle, kde bylo v plánu relaxovat, uplavat pár bazénů, vietnamsky povečeřet a nenechat se poštípat od komárů. Vše splněno.
Číst více
Je to možná s podivem, ale chystáme se do Vietnamu. Už zase. Potřetí. Asi nás očaroval, nebo co, nebo se jen prostě nemůžeme rozhoupat, co z té široké nabídky asijských destinací vybrat dál? Tak jižně od domova jsem ještě nebyla. Tak blízko rovníku, na desáté rovnoběžce, poprvé v tropickém podnebném pásu, kde průměrné teploty po celý rok neklesnou pod třicítku! To je něco na mé věčně zmrzlé končetiny.
Číst více
Nabitý svatební den se blíží ke konci ... nejprve se ztratíme s nevěstou a ženichem všem z dohledu a s vypulírovanou motorkou si hned za první zatáčkou trošičku zapózujeme a pohrajeme se slunečními paprsky, poté nakrájíme a spořádáme ale úúúúžasný dort. Po úvodním tanci novomanželů následuje další plesání a křepčení, rozproudí se veselí, a když se nakonec zešeří, dojde i na …
Číst více
Máme tu druhý svatební díl v hlavních rolích: novomanželé Špačkovi ...
Číst více
Zuzka a Kája, nenechali nic náhodě a oslovili mě se svým svatebním termínem dlouho dopředu. Jsem zpětně moc ráda, že jsem na něj mohla kývnout, protože zastihnout mě v Čechách není právě teď jednoduché, a nechat si ujít bousovskou svatbu by přece byla hrozná škoda!
Číst více
Pssst, nikomu ani muk, hlavně ne našim dětem. Pokojná nuda a stereotyp nám tu nehrozí. Vždycky se najde něco, co mě vykolejí. Třeba tento týden … ječela jsem jak blonďatá hrdinka ve Chrámu zkázy s Indianou Jonesem …
Číst více
Září v kalendáři a my jsme zase tady. Po téměř třech měsících - v Šanghaji. Čas v Evropě nám vypršel, i když dešťových kapek tam zrovna moc nespadlo, léta v Českém Ráji i Itálii jsme si užívali plnými doušky, jako by nikdy nemělo skončit … a teď si už zase musíme zvykat.. Zvykat?
Číst více