Asijský deníček: OSTROV LANTAU -4-
Den čtvrtý a poslední. Tramvaje se mi ohromně líbily, takže se po ránu ještě svezeme jen tak. Vystoupíme na Centrálu a kocháme se nedalekým pohledem na celý záliv ….
Číst více
Máte chvíli? Tak si uvařte voňavý kafe nebo čaj, vyberte si téma a začtěte se...
Den čtvrtý a poslední. Tramvaje se mi ohromně líbily, takže se po ránu ještě svezeme jen tak. Vystoupíme na Centrálu a kocháme se nedalekým pohledem na celý záliv ….
Číst více
Den třetí. Ráno vyrážíme směr Macao, což byla od roku 1557 první evropská výspa v Číně. Portugalci zde žili hlídáni vojáky Mingů a dvakrát ročně směli vyjet obchodovat do Kantonu. V roce 1583 připlul italský jezuita Matteo Richi, který dalších patnáct let strávil studiem čínštiny, aby se pak mohl vydat do Pekingu k císaři. Jeho cílem bylo obrátit Čínu na křesťanství. To se mu nepovedlo, dopadlo to spíše naopak. Předal však císaři mapy světa i s informací, že Země je kulatá, a zasloužil se o první představení solárního kalendáře na čínském dvoře.
Číst více
Hotel Grand View pro naši osmičlennou skupinu jsem vybírala na booking.com já a měla jsem trochu obavy, protože byl dvakrát levnější než všechny zobrazené hotely na ostrově. Jeho název však rozhodl. Když jsme se k němu od autobusové zastávky před jednou ranní blížili nevábně vonící uličkou, napadlo mě, že ani “obrovský výhled” to nezachrání.
Číst více
Když jsme se po revoluci v zemáku učili o Hongkongu jako o britské kolonii, která se v roce 1997 vrátí Číně … za prvé to bylo v nedohlednu a za druhé ani ve snu by mě nenapadlo, že se sem někdy podívám. Hongkong je přístavní velkoměsto odhadem s osmi milióny obyvatel. A se spletí mrakodrapů stejně jako Šanghaj a přece je už na první pohled jiné … zatím pořádně nevím čím? Ale třeba za těch pár dnů na něco přijdu …
Číst více
A je tu další kulinářské okénko tentokrát pro milovníky sladko-kyselého. Recept je jednoduchý a jeho příprava super-rychlá …
Číst více
Den čtvrtý a pátý. Důležité je balit věci nahoru, kdyby byly potřeba, aby byly hned po ruce. Kamarádka pochopila tuto nutnost už dávno. Že bych si z ní měla vzít příklad, jsem pochopila během dne, když jsem zaslechla: “Kde mám bílé tričko?” “Navrchu, jako vše!”
Číst více
Den třetí. Druhou noc už byla naše výprava komplet. Míra dorazil v pořádku, i navzdory záhadné výměně taxíku kdes v černé pustině. Počasí usoudilo, že zima s deštěm může být ke včerejšku zajímavý protipól, takže pro další výlet do půl hodiny vzdáleného městečka jsme vytáhli pláštěnky. Po hodinovém postávání v dopravní zácpě těsně před branami města nás překvapilo bahno i tady. Z důvodu absence holinek jsme se narychlo dovybavili různobarevnými pytlíky a zavzpomínali si na branné cvičení IPCHO.
Číst více
Den druhý. Ráno jsme měli v plánu projížďku po okolí a mě čekalo opravdové dobrodružství. Vybavena bytelnou helmou jsem usedla na jízdní kolo.
Číst více
Z naší první čínské cesty jsem měla docela vítr, který postupně nabíral na síle. Naším cílem se měla stát oblast Guilin, jedna z nejnavštěvovanějších částí Číny. A ještě k tomu ve svátek! Dvě a půl hodiny letadlem na jihozápad od Šanghaje se prostírá krajina homolovitých kopců a rýžových teras. Původně jsme chtěli začít rýží, ale člověk míní a zaměstnavatel mění. Zpětně musím přiznat, že naštěstí!
Číst více
Tentokrát má naše zvídavá skupina Čechoslovaček stanovenou procházku v deset nula nula podél vlnící se Suzhou Creek, která vytéká z jezera Tai u města Suzhou a po 125 kilometrech se vlévá do Huangpu na severní straně promenády Bund. Tato říčka dříve tvořila v Šanghaji přirozenou hranici mezi britskou a americkou koncesí, takže se přes ni klenou staré mosty v západním stylu. Její břehy lemují průmyslové haly, a dokonce se stala i tématem úspěšného romantického filmu z roku 2000, sledující osudy lidí z přilehlých starých čtvrtí na přelomu tohoto tisíciletí. Ještě jsem neviděla :-D
Číst více